TEXTY‎ > ‎

Veselé vánoce...

...a šťastný nový rok


(2008)


Díky tomu, že Člověk je odjakživa tvor společenský a v současnosti svou společenskost komunikuje povětšinou skrze masová či jiná média, nutně si vytváří klišé, jako oblíbený prostředek této komunikace. Často proto, aby jiného Člověka potěšil, třeba hezkým pozdravem, nebo naopak, aby skutečnost slovy zastřel, aby nebyla tak ostrá, nebo nepříjemná, nebo smutná, nebo se Člověku nechce moc přemýšlet a investovat čas, a tak nadužívá emocionální pojmy, aniž by je myslel do důsledku vážně. Nebo prostě používá klišé, aby bez větších následků ve své společnosti přežil a nezbláznil se.

Jsou klišé vysloveně hrůzná, jako když se třeba význam milosrdné smrti jako smrti Člověka připraveného a smířeného nejprve vyprázdní do vágní fráze a posléze posune do kontradiktivního významu lékařsky asistovaného ukončení lidského života bez možnosti této přípravy a smíření. Pak jsou klišé možná s menšími negativními následky, přesto stejně vyčpělá a odporná. Například můj Člověk se při četbě či poslechu klišé o veselých Vánocích a šťastných nových letech osypává a je mu nevolno.

Toto důsledkem dějinných souvislostí téměř politické provolání dokázalo infiltrovat většinu světových jazyků, ovládnout ty určující a stát se popravdě globálním slovním smetím, které zhusta zapleveluje planetu právě v těchto dnech.

Člověku se chce vytěsnit ta slova ze svého slovníku. Nemá je rád. Jenže bez nich se určité významy komunikují jen těžko. Jak se obejít bez slov vyjadřujících veselí a štěstí. Vymyslet jiná a učinit z nich po čase stejná klišé, jako byla ta první? Člověk chápe, že cesta je mnohem složitější: očistit ta slova a vrátit jim původní významy, jejich hloubku a razanci.

Být veselý nemusí být jen „cha, cha, cha“. Veselé srdce je lehké, otevřené, obdarovávající, přijímající, milující. Štěstí je to, po čem Člověk touží. Štěstí je radost, touha i její naplnění, štěstí je být s druhým a mít rád. Štěstí je být přijímán a milován. Člověk Tomáš Špidlík říká, že spása je štěstí, které se nemusí cítit, ale je. Spása je štěstí věčné a vrchovatě dobré.

Můj Člověk se rozhodl nezapírat pravdu o veselých Vánocích a šťastném novém roce. Rozhodl se těmito slovy hlásat radostnou zvěst o povolání lidí. Chce hlásat Vánoce jako milostiplný čas pro ty, kteří jsou ochotní stát se pastýři, s lehkostí srdce spěchajícími poklonit se malému děcku, o němž s odzbrojující přímostí věří, že je to Pán. Můj Člověk chce hlásat nový rok jako čas spásy, kterou Pán obdarovává, jako další šanci přihlásit se k ní, jako šanci znovu se učit milovat tak, jako On miluje.

Veselé Vánoce a šťastný nový rok!

Comments