TEXTY‎ > ‎

Jsem

(2013)

Jeden duchovní mistr mi před časem řekl, že v životě jde o víc, než o lásku, že vrcholem života je bytí. Když Mojžíš žádal Boha, aby mu řekl, kdo je, kdo za ním opravdu stojí, tak ten mu řekl prosté Jsem. Jsem veškeré i své bytí a jsem plně pozorný a plně přítomný tomuto okamžiku, jsem s tebou a tím si můžeš být naprosto jist. Žádám tě o víru, ale věř především tomu, že já plně věřím tobě, že to dáš. A právě plná pozornost a plná přítomnost je způsobem mystiky, tedy skutečného, nejen zdánlivého bytí, kdy je v jednotě tělo i duch, říkal mi onen duchovní mistr. Buď plně pozorný všemu, co děláš, a buď plně přítomný ve všem, co děláš, v myšlenkách, slovech, činech. Právě toto plné Jsem, které dokážeš vším tím vyjadřovat, ti dá uchopit, kým opravdu jsi a kdo je Bůh, tvá podstata a tvá příčina.

Nejde jen o teorii. Plné bytí se uskutečňuje skrze velmi konkrétní až zemité věci. Vařím-li kávu, měl bych být pozorný její přípravě, měl bych kávě rozumět, abych ji připravil co nejlépe. To je první plán. Vařím-li kávu, měl bych být pozorný, komu ji vařím a proč, že se má stát setkáním lidí. To je další plán. Vařím-li kávu, měl bych být pozorný vůči onomu jinému člověku, měl bych být tím, kdo je ochoten mu naslouchat a kdo je ochoten obohatit ho svou vlastní přítomností, svými dary, které jsou pro něj i pro mne připraveny právě v této chvíli, pro tento okamžik. Měl bych být schopen vážit si sebe samého, aby má přítomnost byla hodnotným darem pro druhého, stejně jako bych měl být ochoten přijímat jako dar toho, komu kávu vařím. Připravuji-li kávu, měl bych být plně přítomný této činnosti ve všech plánech, aby se stala modlitbou, paralelou onoho Božího Jsem. Právě toto mé bytí, mé Jsem umožňuje noření do Božího bytí a vtělování Božího bytí skrze mě do světa.

Znáte asi situaci, kdy s někým sedíte a mluvíte, lhostejno, zda na kafi, či jen tak, a ten druhý je velmi dominantní a vám ubývá sil a ztrácíte schopnost dobře argumentovat. Onen dominantní partner z vás saje energii jak upír. Znám to velmi dobře a znám i situace, kdy jsem se jako upír choval sám. Takové jednání je ale velkým plýtváním energií. Upír saje energii z druhého všemi póry, aby ji získal, neboť se mu jí zoufale nedostává. Ovšem tímto způsobem se energie ztrácí kamsi do nenávratna. Jeden ji ztrácí a druhý ji nezískává. Protože takto energii získat nelze. Pokud ovšem vnímám a tvořím dialog jako obdarovávání, pokud daruji svou pozornost, svou přítomnost, svou energii druhému a pokud i on dělá totéž vůči mně, pak energie nás obou roste mohutně, zcela neadekvátně prostému součtu jedna plus jedna.

Miluj Pána, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou-myslí-rozumem. A miluj bližního svého jako sebe samého. Takto chápu největší přikázání, nejhodnotnější Boží rady pro život.

Comments